[OpenBSD]

[FAQ Index] [Do sekce 3 - Začínáme s OpenBSD] [Do sekce 5 - Sestavení systému ze zdrojů]

4 - OpenBSD 5.2 Instalační příručka


Obsah


4.1 - Přehled instalace OpenBSD

OpenBSD bylo dlouho respektováno pro svůj jednoduchý a přímý instalační proces, který je konzistentní napříč platformami.

Všechny platformy používají velmi podobnou instalační proceduru, ale jsou zde drobné rozdíly v detailech pro některé platformy. Ve všech případech je nutné číst INSTALL dokumenty v platform adresáři na CD-ROM nebo FTP serverech (například, i386/INSTALL.i386, macppc/INSTALL.macppc nebo sparc/INSTALL.sparc).

OpenBSD instalátor je speciální jádro s mnoha utilitami a instalačními skripty zakomponovanými do RAM disku. Po té, co je tento kernel nahrán, je operační systém extrahován z mnoha komprimovaných tar(1) (.tgz) souborů ze zdroje jiného než je tento před-nahraný RAM disk. Je zde několik způsobů jak nahrát instalační kernel:

Ne všechny platformy podporují všechny bootovací možnosti: Všechny platformy také mohou použít bsd.rd pro reinstalaci nebo upgrade.

Jakmile instalační kernel naběhne, tak máte několik možností odkud získat instalační distribuční sety. Opět, ne každá platforma podporuje každou možnost.

4.2 - Kontrola před instalací

Předtím než začnete s instalací, tak by jste měli mít nějakou představu co je Vašim cílem. Minimálně by jste měli vědět následující věci:

4.3 - Vytváření bootovacích OpenBSD instalačních médií

V příkladech se podíváme na instalační obrazy dostupné pro i386 a sparc platformy.

i386 platforma má šest samostatných instalačních obrazů disků ze kterých lze vybírat:

sparc platforma ma čtyři samostatné instalační disk obrazy k výběru:

Na moderních platformách je nejlepší použít CDROM bootovací obrazy. V některých "větších" platformách (jako např. amd64, sparc64), disketové obrazy mají mnoho ovladačů a utilit odstraněno což může instalaci ztížit. Starší platformy jako i386 a sparc jsou stále vcelku dobře instalovatelné z diskety.

4.3.1 - Vytvoření CD-ROM

Můžete vytvořit CD-ROM za pomoci cd52.iso nebo install52.iso souborů. Přesné detaily jsou zde ponechány na čtenáři ke zjištění jim dostupných nástrojů.

V OpenBSD můžete vytvořit CD z ISO obrazu pomocí cdio(1):
  # cdio tao cd52.iso

Většina CD nahrávačů prodaných pro Windows a Macintosh systémy má přibalen software, který umí vypalovat ISO obrazy na prázdná média. Pokud vaše nemá, tak můžete využít jednu z mnoha bezplatných aplikací, které toto pro vás mohou udělat také.

Jiné Unix-like systémy používají aplikace jako cdrkit.

4.3.2 - Vytváření disket na Unixu

Přesné detaily a jména zařízení se mohou mezi Unix variantami lišit; použijte co platí pro váš systém.

Pro vytvoření formátované diskety použijte fdformat(1) příkaz, který formátuje a zároveň kontroluje vadné bloky.

  # fdformat /dev/rfd0c
  Format 1440K floppy `/dev/rfd0c'? (y/n): y
  Processing VVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVV done.

Pokud je Váš výstup podobný jako v příkladu výše, tak je disk OK. Ale pokud nevidíte VŠECHNY "V" znaky, tak je disk pravděpodobně vadný a měli by jste zkusit jiný.

K zapsání obrazu na disk použijte dd(1). Příklad použití dd(1) je níže:

  # dd if=floppy52.fs of=/dev/rfd0c bs=32k

Jakmile je obraz zapsán, tak ověřte, že nakopírovaný obraz je stejný jako originální pomocí cmp(1) příkazu. Pokud je disketa stejná jako obraz, tak prostě uvidíte jen další prompt.

  # cmp /dev/rfd0c floppy51.fs

4.3.3 - Vytváření disket na Windows

K přípravě diskety na Windows použijte napřed nativní formátovací nástoje k formátování disku a ověřte, že disk nemá vadné sektory.

K zapsání instalačního obrazu na připravenou disketu můžete použít ntrw.exe, které může být staženo z tools adresáře na jakémkoliv FTP mirroru.

Příklad použití ntrw:

  C:\> ntrw floppy52.fs a:
  3.5", 1.44MB, 512 bytes/sector
  bufsize is 9216
  1474560 bytes written

4.4 - Spuštění instalačního OpenBSD média

Bootování i386/amd64

Bootování instalačního média na i386 a amd64 PC platformách není nic nového pro většinu lidí. Váš systém musí být nastaven tak, aby mohl nabootovat z média, které si vyberete, obvykle pomoci nastavení v BIOS. Pokud chcete bootvat z CD, tak to váš BIOS musí umět a musí tak být nastaven. Některé starší systémy nemají tuto volbu a musíte použít disketu pro nabootování instalačního obrazu. Ale nebojte se; i když nabootujete z diskety, tak stále můžete instalovat z CD pokud je to podporováno OpenBSD (např. většina IDE zařízení).

Můžete také instalovat nabootováním bsd.rd z existující OpenBSD partition nebo přes síť použitím PXE boot procesu.

Bootování sparc/sparc64

POZNÁMKA: Na sparc64 platformě, pouze SBus typy (Ultra 1, Ultra 2) jsou bootovatelné z diskety.

Potřebujete aby systém byl v monitor ROM promptu, který obvykle vypadá jako "ok ". Pokud používáte Sun klávesnici, stiskněte a držte "STOP" a klepněte na "A". Pokud používáte serial konzoli, tak BREAK by vás měl vrátit do monitor promptu.

Použijte následující příkaz pro nabootování z diskety
  ok boot floppy

Obvykle můžete nabootovat z CDROM na Sun systému z boot promptu pomocí 'boot cdrom':

  ok boot cdrom

4.5 - Vykonání jednoduché instalace

Nový OpenBSD instalátor je navržen k instalaci a konfiguraci OpenBSD ve velmi snadno použitelné defaultní konfiguraci s minimem nutných uživatelských zásahů. Ve skutečnosti stačí většinou zmáčknout ENTER několikrát po sobě k získání dobré OpenBSD instalace a přesunout vaše ruce ke zbytku klávesnice jen při zadávání root hesla.

Instalátor vytvoří rozdělení disku podle velikosti vašeho disku. I když to NEBUDE perfektní rozdělení pro VŠECHNY lidi, tak to nabízí dobrý počáteční bod a náhled na celkovou strategii toho co potřebujete.

Začneme s velmi jednoduchou instalací s lehkou diskuzí o nabízených možnostech a použijeme kouzla hypertextových odkazů, které vám umožní si přečíst více o tématu, které vás zajímá a pro prozkoumání vašich možností.

Instalační poznámky pro každou platformu jsou na instalačních CD a FTP serverech v souboru INSTALL.<plat>, kde <plat> je vaše platforma, např. i386.

4.5.1 - Spuštění instalace

Cokoliv si myslíte o bootování, tak nyní je čas jej použít. Během bootovacího procesu kernel a všechny programy použité k instalaci OpenBSD jsou nahrány do paměti. Jakmile je instalační jádro nabootováno, tak bootovací médium již není nadále potřebné, protože všechno běží z RAM disku. V tomto bodě Můžete vaše CD nebo disketu vytáhnout pokud nepotřebujete CD pro instalační soubory.

Skoro ve všech bodech OpenBSD instalace můžete přerušit instalaci pomocí CTRL-C a můžete ji restartovat bez rebootu pomocí příkazu install v příkazovém řádku. Také můžete zadat "!" na většině míst v instalaci k získání příkazového řádku (shell), poté ukončete shell k návratu do instalátoru.

Pokud je Váš boot úspěšný, tak můžete vidět hodně textových zpráv, které rolují směrem dolů. Tento text, na mnoha architekturách bílá na modré, je dmesg, jádro říkající vám, které zařízení našlo a jak jsou spojeny s ostatními zařízeními. Kopie tohoto textu je uložena jako /var/run/dmesg.boot.

Poté můžete vidět následující:

  ...	
  root on rd0a swap on rd0b dump on rd0b
  erase ^?, werase ^W, kill ^U, intr ^C, status ^T
  
  Welcome to the OpenBSD/i386 5.2 installation program.
  (I)nstall, (U)pgrade or (S)hell? i

A tím jsme dosáhli naší první otázky. Ukazují se vám tři možnosti:

Přepokládáme, že zde vybíráte volbu "(I)nstall".

4.5.2 - Instalační otázky

Nyní začínáme dostávat otázky, které nám umožní nastavit náš systém. Ve většině případů si všimnete, že napřed je otázka a pak instalátor zpracuje vaši odpověď. Pokud máte pomalý počítač nebo pomalé Internetové připojení, můžete odpovědět na tyto otázky, jít pryč, přijít později zpátky a pouze rebootovat systém k dokončení instalace.


  At any prompt except password prompts you can escape to a shell by
  typing '!'. Default answers are shown in []'s and are selected by
  pressing RETURN.  You can exit this program at any time by pressing
  Control-C, but this can leave your system in an inconsistent state.

  Choose your keyboard layout ('?' or 'L' for list) [default] 
Enter

Ve většině případů je defaultní rozložené klávesnice (nebo typ terminálu pokud se instaluje přes sériovou konzoli) dostačující, ale nemusí tomu tak být vždy. Odpovězte tak jak vám vyhovuje.

  System hostname? (short form, e.g. 'foo') puffy

Tato hodnota společně s DNS jménem (specifikovaným níže/a>) bude uložena v souboru /etc/myname, který je použít během normálního bootu k nastavení hostname systému. Pokud nenastavíte doménové jméno systému, tak se defaultně použije 'my.domain' .

   Available network interfaces are: fxp0 vlan0.
   Which one do you wish to configure? (or 'done') [fxp0]     
   Enter

vlan0 je VLAN virtuální rozhraní. Zde pro naše účely budeme tuto volbu ignorovat a zůstaneme u fyzických rozhraní. Pokud máte několik fyzických rozhraní, tak zde budou vypsány. Všimněte si, že jsou identifikovány názvem ovladače a ne jen generická Ethernet zařízení. V tomto případě, "fxp0" ukazuje na první zařízení užívající fxp(4) ovladač, fxp1 by bylo druhé zařízení, atd. Více o pojmenování zařízení je v FAQ 6.

Po vybrání zařízení, které chcete konfigurovat jej budete nyní konfigurovat. Ve většině případů jej budete chtít konfigurovat pomocí DHCP:

  IPv4 address for fxp0? (or 'dhcp' or 'none') [dhcp] Enter
  Issuing hostname-associated DHCP request for fxp0.
  DHCPDISCOVER on fxp0 to 255.255.255.255 port 67 interval 1
  DHCPOFFER from 192.168.1.250 (08:00:20:94:0b:c8)
  DHCPREQUEST on fxp0 to 255.255.255.255 port 67
  DHCPACK from 192.168.1.250 (08:00:20:94:0b:c8)
  bound to 192.168.1.199 -- renewal in 43200 seconds.

DHCP nakonfiguruje IP adresu, masku subnetu, defaultní gateway, DNS doménové jméno a DNS servery. Pokud nepoužíváte DHCP, tak budete muset všechny tyto volby specifikovat ručně ; podívejte se na detailnější diskuzi níže.

Pokud máte nějakou IPv6 konfiguraci k nastavení nebo zde jsou jiné rozhraní ke konfiguraci (nebo se vám nelibi konfigurace předchozího), tak to můžete udělat nyní, ale v našem případě jsme hotovi:

  IPv6 address for fxp0? (or 'rtsol' or 'none') [none] Enter
  Available network interfaces are: fxp0 vlan0.
  Which one do you wish to configure? (or 'done') [done] Enter
  Using DNS domainname example.org
  Using DNS nameservers at 192.168.1.252
  Do you want to do any manual network configuration? [no] Enter

Pokud odpovíte "yes" na "manual network configuration" otázku, tak budete přepnuti do shellu, kde můžete konfigurovat cokoliv dalšího co potřebuje konfiguraci, poté napište "exit" pro návrat zpět k instalačnímu programu.

  Password for root account? (will not echo) PaSsWoRd
  Password for root account? (again) PaSsWoRd

Použijte bezpečné heslo pro root účet. Nezapomeňte, na Internetu, oni JSOU tam aby se dostali do vašeho počítače, budou zkoušet mnoho běžných hesel o kterých si lidé myslí, že jsou bezpečná.

Později budete mít šanci vytvořit administrační účet a vypnout vzdálený (SSH) přístup na root účet, ale stále potřebujete dobré heslo pro váš root účet.

  Start sshd(8) by default? [yes] Enter

Obvykle chcete aby sshd(8) běželo. Pokud vaše nasazení nepotřebuje sshd(8), tak je zde malá a teoretická bezpečnostní výhoda, když vůbec neběží.

  Start ntpd(8) by default? [no] y
  NTP server? (hostname or 'default') [default] Enter

Nyní můžete vybrat jestli chcete aby běžel OpenNTPD, OpenBSD NTP implementace. OpenNTPD je způsob jak udržet vaše počítačové hodiny synchronizované s malým dopadem na celý systém. Defaultní konfigurace je pool.ntp.org, která používá mnoho volně přístupných time serverů na celém světě.

Jeden důvod proč by jste NECHTĚLI používat ntpd(8) je pokud používáte dual-boot. Většinou s jiným OS, který nepoužívá GMT pro nastavení hardware hodin, protože nechcete aby OpenBSD měnilo čas pro jiný OS.

  Do you expect to run the X Window System? [yes] Enter

Ne všechny platformy se vás zeptají jestli očekáváte používání X, ty které ano, tak používají nastavení sysctl pro využití X. Odpovědí "y" zde se modifikuje /etc/sysctl.conf aby obsahoval řádek machdep.allowaperture=1 nebo machdep.allowaperture=2, což záleží na vaší platformě.

Pokud neplánujete používání X na tomto systému nebo si nejste jistí, tak zde odpovězte 'N', protože toto může být snadno změněno úpravou /etc/sysctl.conf a rebootem pokud se tak rozhodnete později. Je zde potencionální bezpečnostní výhoda, když se tento aperture ovladač xf86(4) ponechá vypnutý, protože grafický systém na moderních video kartách může být potencionálně využit k pozměnění paměti, která je mimo kontrolu procesoru. Uvědomte si, že ne-grafické aplikace, které potřebují X knihovny a utility ke své funkci NEPOTŘEBUJÍ mít toto sysctl nastavené.

  Do you want the X Window System to be started by xdm(1)? [no] y

xdm(1) spouští X prostředí při bootu. Doporučujeme tohle udělat při instalaci jen pokud jste si jistí, že váš X systém bude fungovat automaticky. V ostatních případech nastavte X před nastavením xdm(1).

    Setup a user? (enter a lower-case loginname, or 'no') [no] Enter

Dostali jste šanci nastavit uživatele JINÉHO než root pro správu systému. Tento uživatel bude člen "wheel" skupiny, takže můžete používat su(1) a přijímat emaily adresované pro roota. Budete dotázáni na heslo roota.

Uvědomte si, že pokud chcete vytvořit uživatele, tak musíte zadat uživatelské jméno a ne "y" nebo "yes".

4.5.3 - Nastavení disků

Důležitá poznámka: Uživatelé s velkým diskem (větší než byl obvykle dostupný v době kdy byl jejich počítač vyroben) by se měli podívat na tuto sekci před pokračováním dále.

Správné rozvržení vašeho disku je asi nejtěžší část OpenBSD instalace.

Nastavení disků v OpenBSD se trochu mezi platformami liší. Pro i386, amd64, macppc, zaurus a armish, je nastavení disků rozděleno do dvou částí. Napřed se nastaví OpenBSD slice pomocí fdisk(8) a poté se tato slice rozdělí do OpenBSD partitions pomocí disklabel(8).

Někteří uživatelé mohou být trochu zmateni zde použitou terminologií. Vypadá to ,že používáme slovo "partition" dvěma různými způsoby. Toto zjištění je správné. Ve výše vypsaných OpenBSD platformách jsou dvě vrstvy rozdělení disku, první můžete považovat za Operating System partitioning což je způsob jak OS na jednom PC označují své vlastní místo na disku a druhý, což je rozdělení OpenBSD partition na jednotlivé file systémy. První vrstva je viditelná jako disk partition pro DOS, Windows a jiné OS, které používají stejné rozložení disku, druhá vrstva rozdělení je viditelná pouze pro OpenBSD a OS, které mohou přímo číst OpenBSD file systém.

Nový instalátor OpenBSD se snaží úlohu rozdělení vašeho disku udělat snažší za pomoci rozumných defaultních nastavení pro "běžné" použití. Uvědomte si, že mnoho lidí bude stále chtít toto upravit nebo použít jejich vlastní rozdělení disku, ale noví uživatelé pravděpodobně začnou s touto konfigurací dokud nezjistí, že to potřebují udělat jinak. Nezapomeňte, že defaultní rozložení se liší podle toho jak velký je váš disk.

Pro teď využijeme default nastavení na našem 40G disku.

  Available disks are: wd0.
  Which one is the root disk? (or 'done') [wd0] Enter
  Use DUIDs rather than device names in fstab? [yes] Enter
  Disk: wd0       geometry: 5221/255/63 [40960 Megabytes]
  Offset: 0       Signature: 0xAA55
              Starting         Ending         LBA Info:
   #: id      C   H   S -      C   H   S [       start:        size ]
  -------------------------------------------------------------------------------
   0: 06      0   1   1 -    521 254  63 [          63:     8385867 ] DOS > 32MB
   1: 00      0   0   0 -      0   0   0 [           0:           0 ] unused
   2: 00      0   0   0 -      0   0   0 [           0:           0 ] unused
   3: 00      0   0   0 -      0   0   0 [           0:           0 ] unused
  Use (W)hole disk or (E)dit the MBR? [whole] Enter
  Setting OpenBSD MBR partition to whole wd0...done.

Všimněte si, že tento disk již obsahuje nějakou partition -- použitím "whole" se odstraní!.

Použití volby "whole" pro OpenBSD nastaví několik důležitých věcí:

Velmi často ale tohle nechcete udělat, protože: Nezapomeňte, že je kriticky důležité aby nový (nebo nikdy pro bootování použitý) disk měl platný MBR, platnou signature, OpenBSD partition a partition označenou jako "active". Pokud tyto volby nenastavíte pomocí "Use whole disk" volby, tak se musíte ujistit, že budou nastaveny ručně.

Více informací o fdisk rozdělení vašeho disku níže.

Nyní rozdělíme naší OpenBSD fdisk partition do OpenBSD disk partitions pomocí disklabel(8):

  Setting OpenBSD MBR partition to whole wd0...done.
  The auto-allocated layout for wd0 is:
  #                size           offset  fstype [fsize bsize  cpg]
    a:          1024.0M               64  4.2BSD   2048 16384    1 # /
    b:           199.0M          2097216    swap                   
    c:         40960.0M                0  unused                   
    d:          2822.9M          2504768  4.2BSD   2048 16384    1 # /tmp
    e:          4295.0M          8286112  4.2BSD   2048 16384    1 # /var
    f:          2048.0M         17082240  4.2BSD   2048 16384    1 # /usr
    g:          1024.0M         21276544  4.2BSD   2048 16384    1 # /usr/X11R6
    h:          5426.7M         23373696  4.2BSD   2048 16384    1 # /usr/local
    i:          1699.7M         34487520  4.2BSD   2048 16384    1 # /usr/src
    j:          2048.0M         37968576  4.2BSD   2048 16384    1 # /usr/obj
    k:         20367.4M         42162880  4.2BSD   2048 16384    1 # /home
  Use (A)uto layout, (E)dit auto layout, or create (C)ustom layout? [a] Enter

Instalátor nám ukazál jím navržené "Auto layout" pro OpenBSD partitions na našem disku, které budeme akceptovat.

Pokud vám navržené rozložení nevyhovuje, tak jej můžete samozřejmě editovat nebo kompletně změnit, více detailů o disklabel partitioning níže.

POZNÁMKA: pro ty co re-instalují Nový instalátor nezruší váš starý disklabel pokud vyberete "(C)ustom Layout", ale budete muset znovu specifikovat každý přípojný bod pomocí 'm' volby v disklabel(8).

Instalátor nyní vytvoří tyto partitions a vytvoří na nich file systémy pomocí newfs(8), a připojí je pro instalaci:

  /dev/rwd0a: 1024.0MB in 2097152 sectors of 512 bytes
  6 cylinder groups of 202.47MB, 12958 blocks, 25984 inodes each
  /dev/rwd0k: 20367.4MB in 41712448 sectors of 512 bytes
  101 cylinder groups of 202.47MB, 12958 blocks, 25984 inodes each
  /dev/rwd0d: 2822.9MB in 5781344 sectors of 512 bytes
  14 cylinder groups of 202.47MB, 12958 blocks, 25984 inodes each
  /dev/rwd0f: 2048.0MB in 4194304 sectors of 512 bytes
  11 cylinder groups of 202.47MB, 12958 blocks, 25984 inodes each
  /dev/rwd0g: 1024.0MB in 2097152 sectors of 512 bytes
  6 cylinder groups of 202.47MB, 12958 blocks, 25984 inodes each
  /dev/rwd0h: 5426.7MB in 11113824 sectors of 512 bytes
  27 cylinder groups of 202.47MB, 12958 blocks, 25984 inodes each
  /dev/rwd0j: 2048.0MB in 4194304 sectors of 512 bytes
  11 cylinder groups of 202.47MB, 12958 blocks, 25984 inodes each
  /dev/rwd0i: 1699.7MB in 3481056 sectors of 512 bytes
  9 cylinder groups of 202.47MB, 12958 blocks, 25984 inodes each
  /dev/rwd0e: 4295.0MB in 8796128 sectors of 512 bytes
  22 cylinder groups of 202.47MB, 12958 blocks, 25984 inodes each
  /dev/wd0a on /mnt type ffs (rw, asynchronous, local)
  /dev/wd0k on /mnt/home type ffs (rw, asynchronous, local, nodev, nosuid)
  /dev/wd0d on /mnt/tmp type ffs (rw, asynchronous, local, nodev, nosuid)
  /dev/wd0f on /mnt/usr type ffs (rw, asynchronous, local, nodev)
  /dev/wd0g on /mnt/usr/X11R6 type ffs (rw, asynchronous, local, nodev)
  /dev/wd0h on /mnt/usr/local type ffs (rw, asynchronous, local, nodev)
  /dev/wd0j on /mnt/usr/obj type ffs (rw, asynchronous, local, nodev, nosuid)
  /dev/wd0i on /mnt/usr/src type ffs (rw, asynchronous, local, nodev, nosuid)
  /dev/wd0e on /mnt/var type ffs (rw, asynchronous, local, nodev, nosuid)

Všimněte si, že je zde c partition, kterou jsme ignorovali. Toto je partition, která reprezentuje celý disk; nepokoušejte se ji měnit.

4.5.4 - Výběr instalačního média a souborových setů

V dalším kroku dostanete možnost vybrat vaše instalační médium. V tomto případě budeme instalovat z FTP serveru.

  Location of sets? (cd disk ftp http or 'done') [cd] ftp
  HTTP/FTP proxy URL? (e.g. 'http://proxy:8080', or 'none') [none] Enter
  Server? (hostname, list#, 'done' or '?') [mirror.example.org] obsd.cec.mtu.edu

Pokud si nemůžete zapamatovat váš oblíbený (nebo jakýkoliv!) mirror, tak instalátor často nabídne defaultní, který pro vás bude dobře fungovat. Jinak stiskněte "?" pro zobrazení mirrorů a vyberte číslo mirroru, který vám vyhovuje.

  Server directory? [pub/OpenBSD/5.2/i386] Enter
  Login? [anonymous] Enter

Veřejné FTP mirrory podporují anonymní stahování, samozřejmě, ale můžete mít lokální server, který vyžaduje login a heslo.

Nyní můžete upravit výběr setů.

    Select sets by entering a set name, a file name pattern or 'all'. De-select
  sets by prepending a '-' to the set name, file name pattern or 'all'. Selected
  sets are labelled '[X]'.
      [X] bsd           [X] etc52.tgz     [X] xbase52.tgz   [X] xserv52.tgz
      [X] bsd.rd        [X] comp52.tgz    [X] xetc52.tgz
      [ ] bsd.mp        [X] man52.tgz     [X] xshare52.tgz
      [X] base52.tgz    [X] game52.tgz    [X] xfont52.tgz
  Set name(s)? (or 'abort' or 'done') [done] Enter

Minimálně potřebujete jádro (bsd), base52.tgz a etc52.tgz sety. Dokud nevíte co děláte, tak ponechte defaultní výběr setů. Můžete přidat a odebrat set pomocí "+" a "-" znaků před jménem setu a také použít wildcards:

Ale opět použijeme default. Tento stroj má jeden procesor, takže bsd.mp se neinstaluje, ale všechno ostatní ano. Pokud bude později vyměněn procesor za SMP, tak budete chtít bsd.mp instalovat taky.

A nyní začneme naši instalaci! Tohle je část kde se můžete rozhodnout přijít později pokud máte pomalý počítač nebo Internetové připojení, ale s rychlým počítačem a lokálními soubory může tento proces trvat jen pár minut nebo i méně!

  bsd          100% |*************************************|  8810 KB    00:05
  bsd.rd       100% |*************************************|  6271 KB    00:03
  base52.tgz   100% |*************************************| 55415 KB    00:26
  etc52.tgz    100% |*************************************|   519 KB    00:00
  comp52.tgz   100% |*************************************| 60165 KB    00:28
  man52.tgz    100% |*************************************|  9497 KB    00:06
  game52.tgz   100% |*************************************|  2567 KB    00:02
  xbase52.tgz  100% |*************************************| 11028 KB    00:06
  xetc52.tgz   100% |*************************************| 63902       00:00
  xshare52.tgz 100% |*************************************|  4511 KB    00:04
  xfont52.tgz  100% |*************************************| 38869 KB    00:17
  xserv52.tgz  100% |*************************************| 25113 KB    00:15
  Location of sets? (cd disk ftp http or 'done') [done] Enter

Ano, znova se nás to ptá odkud chceme instalovat. Na tohle se tak často zapomíná, zapomenuté nebo poškozené sety mohou být re-instalovány a také uživatelské sety mohou být nainstalovány.

Opět použijeme default a jsme hotovi s instalací setů.

  What timezone are you in? ('?' for list) [Canada/Mountain] US/Michigan

OpenBSD předpokládá, že hodiny reálného času (RTC) vašeho počítače jsou nastaveny na GMT, ale musíte také specifikovat v jaké jste časové zóně. Pro vaši fyzickou lokaci zde může být několik platných odpovědí. Stisknutí "?" v tomto promptu vám pomůže vybrat platný název časové zóny.

Všimněte si, že instalátor velmi často uhodne vaši zónu správně a vy tak můžete prostě jen poté stisknout "Enter".

Pokud jste výše aktivovali OpenNTPD, tak pravděpodobně vidíte prompt podobný tomuto:

Time appears wrong.  Set to 'Thu Nov  1 19:50:15 EDT 2012'? [yes] Enter

Toto nastaví čas vašeho počítače přesně.

Více o nastavení časové zóny zde.

  Saving configuration files...done.
  Generating initial host.random file...done.
  Making all device nodes...done.

  CONGRATULATIONS! Your OpenBSD install has been successfully completed!
  To boot the new system, enter 'reboot' at the command prompt.
  When you login to your new system the first time, please read your mail
  using the 'mail' command.
 
  #

4.5.5 - První boot!

OpenBSD je nyní nainstalováné na vašem systému a připravené pro svůj první boot, ale než se tak stane...

Než provedete reboot

V tomto místě je váš systém nainstalován a připraven na reboot a nakonfigurován pro použití. Než to uděláte, tak by bylo dobré se podívat na Errata stránku jestli jsou tady nějáké chyby, které by se vás mohly okamžitě týkat.

Po rebootu

Pri vašem prvním bootu se vygenerují SSH klíče. Na moderních počítačích to zabere pár sekund, nemusíte si toho ani všimnout. Na starších systémech to může trvat mnoho minut nebo i hodinu či více na opravdu pomalém systému.

Jedna z prvních věcí ke čtení po instalaci vašeho systému je afterboot(8).

Také můžete zjistit, že následující odkazy jsou taky užitečné:

4.5.6 - Jedna poslední věc...

OpenBSD vývojáři vás prosí o Zaslání kopie vašeho dmesg. Toto je velmi oceňováno vývojáři a ve výsledku všemi uživateli.

4.6 - Detaily více komplexní instalace

Někdy prostě nemůžete použít jenom to co je default. Zde následuje více informací o jednotlivých částech instalace.

4.6.1 - Nastavení sítě

Pokud nemáte k dispozici DHCP server, tak musíte vaše síťové adaptéry nastavit ručně. Zde je příklad:

   Which one do you wish to configure? (or 'done') [xl0] Enter
  IPv4 address for xl0? (or 'dhcp' or 'none') [dhcp] 192.168.1.37
  Netmask? [255.255.255.0] 255.255.254.0
  IPv6 address for xl0? (or 'rtsol' or 'none') [none] Enter

Po této sadě otázek, dostanete možnost konfigurovat jakýkoliv další síťový adaptér, který je na vašem stroji. Pokud vyberete další síťový adaptér, tak se předchozí otázka zopakuje.

  Available network interfaces are: xl0 vlan0.
  Which one do you wish to configure? (or 'done') [done]

Nyní nastavíte default gateway a DNS servery což jsou věci, které mají dopad na všechny síťové adaptéry:

  Default IPv4 route? (IPv4 address, 'dhcp' or 'none') 192.168.1.1
  add net default: gateway 192.168.1.1
  DNS domain name? (e.g. 'bar.com') [my.domain] example.org
  DNS nameservers? (IP address list or 'none') [none] 192.168.1.250 192.168.1.251

Všimněte si, že může být specifikováno několik DNS serverů oddělených mezerami.

Někdy budete ale muste udělat více, například nastavit klíč pro bezdrátový přístup nebo natvrdo nastavit duplex nebo jinou rychlost (tohle ale nedělejte, dokud si nejste jistí, že MUSÍTE. Oprava aktuální konfigurace switche je mnohem lepší nápad!). Nyní máte šanci odskočit do shellu a udělat ruční konfiguraci jakou si přejete.

  Do you want to do any manual network configuration? [no] y
  Type 'exit' to return to install.
  # ifconfig xl0 media
  xl0: flags=8843<UP,BROADCAST,RUNNING,SIMPLEX,MULTICAST> mtu 1500
          lladdr 00:08:74:2c:df:9c
          groups: egress
          media: Ethernet autoselect (100baseTX full-duplex)
          status: active
          supported media:
                  media 10baseT
                  media 10baseT mediaopt full-duplex
                  media 100baseTX
                  media 100baseTX mediaopt full-duplex
                  media autoselect
          inet 192.168.1.37 netmask 0xfffffe00 broadcast 192.168.1.255
  # ifconfig xl0 media 100baseTX mediaopt full-duplex
  # ifconfig xl0
  xl0: flags=8843<UP,BROADCAST,RUNNING,SIMPLEX,MULTICAST> mtu 1500
          lladdr 00:08:74:2c:df:9c
          groups: egress
          media: Ethernet 100baseTX full-duplex
          status: active
          inet6 fe80::208:74ff:fe2c:df9c%xl0 prefixlen 64 scopeid 0x1
          inet 192.168.1.37 netmask 0xfffffe00 broadcast 192.168.1.255
  # exit
...setup resumes...
(zpátky tam kde by jsme měli být)

4.6.2 - Nastavení časové zóny

Čas v Unixu není jednoduchá věc (nebo jinak, čas v Unixu je skutečně snadná věc, lidský čas je politicky manipulovaný zmetek). Soubory časových zón pomáhají systému konvertovat Unixový čas (počet sekund od půlnoci GMT, 1. Ledna 1970) do lidského času, a berou v potaz věci jako časové zóny, letní čas (DST), DST změny pravidel, atd. Také obsahují historii změn.

Několik souborů obsahující definici časové zóny může občas dát stejný aktuální čas, ale mohou mít rozdílnou historii. Například EST5EDT a US/Michigan mají stejný čas NYNÍ, ale v roce 1975 byly pravidla jiné, takže pokud budete počítat s daty a časy z roku 1975, tak si musíte dávat pozor na rozdíly. Měli by jste používat co nejvíce specifickou a přesnou definici časové zóny ze souboru pro váš region než takovou, která dává aktuální čas právě nyní.

OpenBSD instalátor vám pomůže najít správný soubor časové zóny pro vás pokud si nejste jistí. Jednoduše stiskněte "?" v každém promptu a instalátor vám ukáže možnosti. Pokud vám první odpověď nevyhovuje, tak vyberte kontinent a zemi a podívejste na možnosti zde:

  What timezone are you in? ('?' for list) [right/EST5EDT] ?
  Africa/      Chile/       GB-Eire      Israel       NZ-CHAT      UCT
  America/     Cuba         GMT          Jamaica      Navajo       US/
  Antarctica/  EET          GMT+0        Japan        PRC          UTC
  Arctic/      EST          GMT-0        Kwajalein    PST8PDT      Universal
  Asia/        EST5EDT      GMT0         Libya        Pacific/     W-SU
  Atlantic/    Egypt        Greenwich    MET          Poland       WET
  Australia/   Eire         HST          MST          Portugal     Zulu
  Brazil/      Etc/         Hongkong     MST7MDT      ROC          posix/
  CET          Europe/      Iceland      Mexico/      ROK          posixrules
  CST6CDT      Factory      Indian/      Mideast/     Singapore    right/
  Canada/      GB           Iran         NZ           Turkey
  What timezone are you in? ('?' for list) [right/EST5EDT] US
  What sub-timezone of 'US' are you in? ('?' for list) ?
  Alaska          Central         Hawaii          Mountain        Samoa
  Aleutian        East-Indiana    Indiana-Starke  Pacific
  Arizona         Eastern         Michigan        Pacific-New
  What sub-timezone of 'US' are you in? ('?' for list) Michigan

Nyní jsme nastavili čas na "US/Michigan". To vytvoří symbolický odkaz v /etc odkazující na odpovídající zoneinfo soubor v /usr/share/zoneinfo, něco jako toto:

  /etc/localtime -> /usr/share/zoneinfo/US/Michigan
Všimněte si adresáře "right/", tento adresář obsahuje vyrovnání přestupných sekund, ale jinak duplikuje standardní výběry zoneinfo. Více zde.

(zpátky tam kde by jsme měli být)

4.6.3 - Uživatelské rozložení fdisk(8)

Poznámka: pouze některé OpenBSD platformy používají fdisk a obvykle pouze uživatelé i386 a amd64 se musí obávat používání fdisku. Uživatelé většiny ostatních platforem používajících fdisk(8) se obecně nemusí obávat multibootingu nebo setup/diagnostických partitions. Z tohoto důvodu je tato sekce zaměřena na i386 a amd64

fdisk(8) je použit k označení OpenBSD části vašeho disku. Často to pomáhá odlišit OpenBSD od částí použitých jiným OS nebo systémovou funkcí.

Pokud máte na disku partition, kterou chcete zachovat nebo si přejte nechat nějáké místo pro jinou partition, tak NEBUDETE chtít vybrat volbu "(W)hole disk", ale budete muset upravit partitions tabulku s fdisk(8). Více informací o ručním použití fdisk(8) najdete zde. Před prací s jakýmkoliv systémem, který obsahuje data, která nechcete ztratit se ujistěte, že máte dobrou zálohu. Je velmi snadné v tomto procesu zničit důležitá data a tak se ujistěte, že jste připraveni je dostat v případě potřeby zpět.

Pokud přidáváte OpenBSD k existujícímu systému, tak budete asi potřebovat vytvořit nějáké volné místo na vašem systému ještě před instalací OpenBSD. Tohle obvykle obnáší smazání nebo změnu velikosti existujících partitions. Program gparted je velmi užitečný pro úpravu velikostí partitions mnoha populárních OS a umožňuje tak nainstalovat OpenBSD na uvolněné místo.

V tomto příkladu předpokládáme, že začínáma s prázdným 40G diskem a chceme vytvořit multi-boot systém s rezervací 5G na začátku disku pro Windows a zbytkem pro OpenBSD. Nezapomeňte, že prázdný disk musí mít platný MBR boot kód a signature zapsané na disk předtím než z něj jde bootovat.

Proces je prakticky stejný i při práci okoli již existující partiton. Pouze musíte přeskočit části kde vytváříme Windows partition a zajímat se o instalaci MBR boot kódu.

  Available disks are: wd0.
  Which one is the root disk? (or 'done') [wd0] Enter
  MBR has invalid signature; not showing it.

POKUD má disk již platný MBR, tak by se vám měla ukázat partitions tabulka, která může být dobrým způsobem k ověření jestli disk už obsahuje nějáká data.

  Use (W)hole disk or (E)dit the MBR? [whole] e
 
  You will now create a single MBR partition to contain your OpenBSD data. This
  partition must have an id of 'A6'; must *NOT* overlap other partitions; and
  must be marked as the only active partition.  Inside the fdisk command, the
  'manual' command describes all the fdisk commands in detail.

  Disk: wd0       geometry: 4998/255/63 [80293248 Sectors]
  Offset: 0       Signature: 0x0
              Starting         Ending         LBA Info:
   #: id      C   H   S -      C   H   S [       start:        size ]
  -------------------------------------------------------------------------------
   0: 00      0   0   0 -      0   0   0 [           0:           0 ] unused
   1: 00      0   0   0 -      0   0   0 [           0:           0 ] unused
   2: 00      0   0   0 -      0   0   0 [           0:           0 ] unused
   3: 00      0   0   0 -      0   0   0 [           0:           0 ] unused
Enter 'help' for information
fdisk: 1>

Ze všeho nejdříve si všimněte fdisk promptu. Číslo "1" ukazuje první vrstvu partitions tabulky -- pokud jste editovali extended partition, tak to bude "2" (nebo více). Extended partitions jsou partitions, které mají vlastní sub-partition tabulku, která umožňuje obejít IBM AT limit čtyř partition v designu. Extended partitions zde nebudou probírány.

Jako první uděláme partition "0" což bude 5G Windows partition (používající NTFS) a partition "1" bude naše OpenBSD partition používající zbytek disku.

  fdisk: 1> e 0
              Starting         Ending         LBA Info:
   #: id      C   H   S -      C   H   S [       start:        size ]
  -------------------------------------------------------------------------------
   0: 00      0   0   0 -      0   0   0 [           0:           0 ] unused
  Partition id ('0' to disable)  [0 - FF]: [0] (? for help)

Protože si nemůžeme vzpomenout jaké je partition ID pro NTFS, tak stiskneme "?" k získání seznamu.

  Partition id ('0' to disable)  [0 - FF]: [0] (? for help) ?
  Choose from the following Partition id values:
  00 unused         20 Willowsoft     66 NetWare 386    A9 NetBSD
  01 DOS FAT-12     24 NEC DOS        67 Novell         AB MacOS X boot
  02 XENIX /        27 Win Recovery   68 Novell         AF MacOS X HFS+
  03 XENIX /usr     38 Theos          69 Novell         B7 BSDI filesy*
  04 DOS FAT-16     39 Plan 9         70 DiskSecure     B8 BSDI swap
  05 Extended DOS   40 VENIX 286      75 PCIX           BF Solaris
  06 DOS > 32MB     41 Lin/Minux DR   80 Minix (old)    C0 CTOS
  07 NTFS           42 LinuxSwap DR   81 Minix (new)    C1 DRDOSs FAT12
  08 AIX fs         43 Linux DR       82 Linux swap     C4 DRDOSs < 32M
  09 AIX/Coherent   4D QNX 4.2 Pri    83 Linux files*   C6 DRDOSs >=32M
  0A OS/2 Bootmgr   4E QNX 4.2 Sec    84 OS/2 hidden    C7 HPFS Disbled
  0B Win95 FAT-32   4F QNX 4.2 Ter    85 Linux ext.     DB CPM/C.DOS/C*
  0C Win95 FAT32L   50 DM             86 NT FAT VS      DE Dell Maint
  0E DOS FAT-16     51 DM             87 NTFS VS        E1 SpeedStor
  0F Extended LBA   52 CP/M or SysV   8E Linux LVM      E3 SpeedStor
  10 OPUS           53 DM             93 Amoeba FS      E4 SpeedStor
  11 OS/2 hidden    54 Ontrack        94 Amoeba BBT     EB BeOS/i386
  12 Compaq Diag.   55 EZ-Drive       99 Mylex          EE EFI GPT
  14 OS/2 hidden    56 Golden Bow     9F BSDI           EF EFI Sys
  16 OS/2 hidden    5C Priam          A0 NotebookSave   F1 SpeedStor
  17 OS/2 hidden    61 SpeedStor      A5 FreeBSD        F2 DOS 3.3+ Sec
  18 AST swap       63 ISC, HURD, *   A6 OpenBSD        F4 SpeedStor
  19 Willowtech     64 NetWare 2.xx   A7 NEXTSTEP       FF Xenix BBT
  1C ThinkPad Rec   65 NetWare 3.xx   A8 MacOS X
  Partition id ('0' to disable)  [0 - FF]: [0] (? for help) 07
 

Nyní nastavíme počáteční a koncové body:

  Do you wish to edit in CHS mode? [n]

CHS mód umožňuje specifikovat místo na disku v Cylindrech, Hlavách a Sektorech. Nezapomeňte, že pro moderní disky jsou CHS čísla úplně falešná. Jsou to pouze tři čísla přeložená do sectoru na disku, který je přeložen na vaši fyzickou geometrii zařízení (která se stejně pravděpodobně liší mezi disky).

Pokud zde odpovíte "y", tak budete dotázáni na počáteční a koncový cylindr, hlavu a sektor. Pokud zde odpovíte "no" (jako to uděláme my), tak budete dotázáni na počáteční sektor a velikost. Editování pomocí CHS je často lehčí, když pracujete okolo existující partition. Počáteční sektor a velikost je často lehčí, když chcete rychle vytvořit partition danné velikosti.

  offset: [0] 64

Platformy používající fdisk potřebují mezeru před první partition. Přesná hodnota není podstatná na moderních počítačích, OpenBSD nastavuje standardně 64 sektorů. To je doporučeno kvůli výkonu na moderních discích a nezáleží na tom u starších disků.

  size: [0] 5g
  Rounding to nearest cylinder: 10490382

Hodnota "Size" může být číslo sektorů (512 byte každý) nebo požadovaná kapacita následovaná "k", "m" nebo "g". Při editování pomocí offsetu a velikosti fdisk zaokrouhlí vaši partition tak, že končí na hranici cylindru (OpenBSD se o tohle nestará a je pravděpodobné, že žádný moderní OS se o tohle nestará, ale některé se někdy v budoucnu mohou).

Nyní se podívejme na naši novou partition:

  fdisk:*1> p
  Disk: wd0       geometry: 4998/255/63 [80293248 Sectors]
  Offset: 0       Signature: 0x0
              Starting         Ending         LBA Info:
   #: id      C   H   S -      C   H   S [       start:        size ]
  -------------------------------------------------------------------------------
   0: 07      0   1   1 -    652 254  63 [          63:    10490382 ] NTFS
   1: 00      0   0   0 -      0   0   0 [           0:           0 ] unused
   2: 00      0   0   0 -      0   0   0 [           0:           0 ] unused
   3: 00      0   0   0 -      0   0   0 [           0:           0 ] unused
  fdisk:*1>

Všimněte si, že prompt nyní obsahuje "*". To znamená, že jsou zde neuložené změny.

Nyní jsme vytvořili naši Windows partition. Uvědomte si, že tato partition není nic jiného než rezervované místo na disku a není naformátovaná; neexistuje zde souborový systém. O tohle se postaráte až budete instalovat Windows; svůj úkol rezervování místa pro Windows partition jsme splnili.

Nyní vytvoříme naši OpenBSD partition. V tomto případě bude partition ID "A6".

  fdisk:*1> e 1
              Starting         Ending         LBA Info:
   #: id      C   H   S -      C   H   S [       start:        size ]
  -------------------------------------------------------------------------------
   1: 00      0   0   0 -      0   0   0 [           0:           0 ] unused
  Partition id ('0' to disable)  [0 - FF]: [0] (? for help) a6
  Do you wish to edit in CHS mode? [n] Enter
  offset: [0]

uh-oh! Co náš offset? Snadné -- offset předchozí partition plus velikost partition, v tomto případě, 63+10490382 = 10490445.

  offset: [0] 10490445
  size: [0] *
  fdisk:*1>

Všimněte si, že jsme zadali "*" jako velikost což znamená "zbytek disku". Opět jsme mohli zadat velikost v sektorech, "m" nebo "g" pokud by jsme chtěli nechat místo pro něco dalšího.

Nyní se podíváme na naši partition tabulku:

  fdisk:*1> p
  Disk: wd0       geometry: 4998/255/63 [80293248 Sectors]
  Offset: 0       Signature: 0x0
              Starting         Ending         LBA Info:
   #: id      C   H   S -      C   H   S [       start:        size ]
  -------------------------------------------------------------------------------
   0: 07      0   1   1 -    652 254  63 [          63:    10490382 ] NTFS
   1: A6    653   0   1 -   4998   5  63 [    10490445:    69802803 ] OpenBSD
   2: 00      0   0   0 -      0   0   0 [           0:           0 ] unused
   3: 00      0   0   0 -      0   0   0 [           0:           0 ] unused
  fdisk:*1>

NEJSME JEŠTĚ HOTOVÍ!
Tento disk ještě nemůže bootovat! Protože to byl nový disk, tak MBR na disku je kompletně prázdné. Text "Signature: 0x0" ukazuje, že zde není platné signature (0xAA55), což znamená, že zde určitě není platný boot kód. Samozřejmě můžete mít platnou signature bez platného boot kódu díky náhodnému špatnému štěstí nebo poškození existujícího boot kódu, ale neplatná signature indikuje velmi dobře, že vám chybí boot kód takže jej nyní nainstalujeme pomocí příkazu "update":

  fdisk:*1> update
  Machine code updated.
  fdisk:*1>

Musíme také označit partition pomocí "flag" jako "active" aby boot ROOM věděla z které partition bootovat:

  fdisk:*1> f 1
  Partition 1 marked active.

Nyní se podívejme jak to vypadá:

  fdisk:*1> p
  Disk: wd0       geometry: 4998/255/63 [80293248 Sectors]
  Offset: 0       Signature: 0xAA55
              Starting         Ending         LBA Info:
   #: id      C   H   S -      C   H   S [       start:        size ]
  -------------------------------------------------------------------------------
   0: 07      0   1   1 -    652 254  63 [          63:    10490382 ] NTFS
  *1: A6    653   0   1 -   4998   5  63 [    10490445:    69802803 ] OpenBSD
   2: 00      0   0   0 -      0   0   0 [           0:           0 ] unused
   3: 00      0   0   0 -      0   0   0 [           0:           0 ] unused
  fdisk:*1>

Seznam věcí, které by jste měli zkontrolovat předtím než ukončíte fdisk(8):

(zpátky tam kde by jsme měli být)

4.6.4 - Uživatelské rozložení disklabel

Uvnitř OpenBSD fdisk(8) partition používáme disklabel(8) k vytvoření OpenBSD partitions pro souborový systém. OpenBSD označuje své partitions pro souborový systém pomocí šestnácti písmen "a" až "p". Partition "a" na bootovacím disku je definována jako root partition, "b" na bootovacím disku je defaultní swap partition. "c" na všech discích je "celý disk" partition. Je používána programy, které mají raw přístup k fyzickému disku jako fdisk(8) a disklabel(8). "c" partition je pro vás vytvořena automaticky a neměla by být smazána nebo změněna. Zbývající písmena jsou vám k dispozici pro nadefinování přípojných bodů. Můžete písmena přeskakovat, můžete je definovat v jakémkoliv pořadí a mohou být v jakémkoliv pořadí na disku (ovšem některé platformy mají pravidlo kde může být partition "a"). Také můžete nechat místa na disku nealokovaná a alokovat je později nebo potencionálně pozdějí zvětšit existující partitions do nealokovaného místa pomocí growfs(8).

Všechny partitions, které obsahují nativní FFS partition mají být v rozsahu OpenBSD fdisk(8) partition, ale ne-OpenBSD partitions mohou (a obvykle jsou) být mimo OpenBSD fdisk partition.

Více informací o používání disklabel naleznete zde.

Více informací o tom, proč rozdělení na partitions je dobré a pro plán rozdělení se podívejte níže.

OpenBSD instalátor se pokusí automaticky rozdělit váš disk do použitelné, "obecně využitelné" konfigurace založené na velikosti vašeho disku. Pokud je váš disk dostatečně velký, tak nevyužité místo bude alokováno pro /home partition. I když je to často docela užitečné, tak to nemusí uspokojit všechny potřeby uživatelů.

Pro náš případ budeme předpokládat, že stavíme statický webový server pro některé z našich přátel. Máme stroj připojený k slušnému Internetovému připojení s 40G diskem využitím z většiny pro OpenBSD (se stejnou 5G Windows partition jako v příkladu výše. Proč? Možná má tento systém RAID řadič, který je podporovaný v OpenBSD, ale administrovatelný pouze z Windows. Ale spíše pro to, protože editor FAQ nerad udržuje mnoho různých příkladů systémů).

Web stránky nabízené OpenBSD web serverem budou v /var/www a velmi málo bude uloženo v /home a to indikuje hlavní změnu od defaultní konfigurace, která musí být provedena. Pro zbytek diskuze budeme také předpokládat, že nebudeme potřebovat rebuildovat OS ze zdrojů na tomto stroji (budeme to dělat jinde). Systém nebude spouštět X, ale protože některé web aplikace očekávají X nainstalované, tak X sety nainstalujeme. Stroj není příliš výkonný a nemůže mít více než 1G RAM, ale stejně není pravděpodobné, že naše aplikace bude někdy potřebovat více než tohle.

Takže po chvilce přemýšlení je náš plán pro rozdělení disku takový:

  The auto-allocated layout for wd0 is:
  #                size           offset  fstype [fsize bsize  cpg]
    a:          1024.0M         10490445  4.2BSD   2048 16384    1 # /
    b:           252.1M         12587597    swap
    c:         39205.7M                0  unused
    d:          2319.3M         13103933  4.2BSD   2048 16384    1 # /tmp
    e:          3653.9M         17853877  4.2BSD   2048 16384    1 # /var
    f:          1149.8M         25337016  4.2BSD   2048 16384    1 # /usr
    g:          1024.0M         27691862  4.2BSD   2048 16384    1 # /usr/X11R6
    h:          3422.6M         29789014  4.2BSD   2048 16384    1 # /usr/local
    i:          5122.3M               63    NTFS
    j:          1848.7M         36798433  4.2BSD   2048 16384    1 # /usr/src
    k:          1848.7M         40584654  4.2BSD   2048 16384    1 # /usr/obj
    l:         17540.2M         44370875  4.2BSD   2048 16384    1 # /home
  Use (A)uto layout, (E)dit auto layout, or create (C)ustom layout? [a] c

Pokud by jsme měli jen drobné změny, tak by jsme asi použili volbu "Edit" pro uživatelské upravení rozložení než začínat úplně z čistého, ale tady jdeme dělat věci těžší cestou.

  You will now create an OpenBSD disklabel inside the OpenBSD MBR
  partition. The disklabel defines how OpenBSD splits up the MBR partition
  into OpenBSD partitions in which filesystems and swap space are created.
  You must provide each filesystem's mountpoint in this program.

  The offsets used in the disklabel are ABSOLUTE, i.e. relative to the
  start of the disk, NOT the start of the OpenBSD MBR partition.

  Label editor (enter '?' for help at any prompt)
  > p
  OpenBSD area: 10490445-80293248; size: 69802803; free: 69802803
  #                size           offset  fstype [fsize bsize  cpg]
    c:         80293248                0  unused
    i:         10490382               63    NTFS
  >

Všimněte si, že zde jsou již dvě partitions -- "c" partition, která je tady vždy pro vás vytvořena, ale disklabel(8) také rozpoznal existující NTFS partition a přiřadil ji disklabel partition a tak může být případně přístupná pro OpenBSD (poznámka: aktuálně je NTFS podpora experimentální a vyžaduje upravené jádro, ale FAT/FAT32 podpora je docela dobrá).

Nyní vytvoříme naše partitions. Začneme s "a" partition, naší root partition:

  > a a
  offset: [10490445] Enter
  size: [69802803] 100m
  Rounding to cylinder: 208845
  FS type: [4.2BSD]  Enter
  mount point: [none] /
  >

Všimněte si, že disklabel se nastavil na první dostupný OpenBSD sektor na disku což je to co chceme. Je také defaultně nastaven na velikost celého dostupného místa což NENÍ to co chceme. Zde to přepíšeme s naší preferovanou velikostí, která může být specifikováná v sektorech, "M" nebo "G".

Obvykle budete chtít použít defaultní FS typ "4.2BSD" pro FFS (Fast File System) nebo FFS2 partition, mezi další užitečné, které můžete najít patří "swap" a "RAID".

A nakonec přípojný bod. Naše "a" partition je root partition z definice.

Nyní uděláme swap což je naše 'b' partition (opět, toto je danné -- 'b' na vašem bootovacím disku je swap):

  > a b
  offset: [10699290] Enter
  size: [69593958] 1g
  Rounding to cylinder: 2104515
  FS type: [swap] Enter
  >

Disklabel opět správně vypočítal náš počáteční sektor a ukázal nám předpokládanou velikost "zbývajícího místa", které opět přepíšeme s naši žádanou velikostí. Protože tohle je 'b' partition, tak disklabel předpokládá, že to bude swap a když to potvrdíme, tak se nás nebude ptát na přípojný bod.

Nyní jsme připraveni vytvořit zbytek partitions.

  > a d
  offset: [12803805] Enter
  size: [67489443] 2g
  Rounding to cylinder: 4209030
  FS type: [4.2BSD] Enter
  mount point: [none] /usr
  > a e
  offset: [17012835] Enter
  size: [63280413] 100m
  Rounding to cylinder: 208845
  FS type: [4.2BSD] Enter
  mount point: [none] /tmp
  > a f
  offset: [17221680] Enter
  size: [63071568] 2g
  Rounding to cylinder: 4209030
  FS type: [4.2BSD] Enter
  mount point: [none] /usr/local
  > a g
  offset: [21430710] Enter
  size: [58862538] 1g
  Rounding to cylinder: 2104515
  FS type: [4.2BSD] Enter
  mount point: [none] /usr/X11R6
  > a h
  offset: [23535225] Enter
  size: [56758023] 1g
  Rounding to cylinder: 2104515
  FS type: [4.2BSD] Enter
  mount point: [none] /home
  > a j
  offset: [25639740] Enter
  size: [54653508] 1g
  Rounding to cylinder: 2104515
  FS type: [4.2BSD] Enter
  mount point: [none] /var
  > a k
  offset: [27744255] Enter
  size: [52548993] Enter
  FS type: [4.2BSD] Enter
  mount point: [none] /var/www
  >

Všimněte si, že na /var/www partition ("k") jsme použili defaultní volbu pro využití veškerého zbývajícího místa. S moderními monstrózně velkými disky je to obvykle špatný nápad. Pokud víte, že to nikdy nevyužijete, tak to nealokujte a ponechte si to pro využití v budoucnu.

Nyní se podívejme na naše výsledky pomocí "p" a "p m" příkazů:

  > p
  OpenBSD area: 10490445-80293248; size: 69802803; free: 0
  #                size           offset  fstype [fsize bsize  cpg]
    a:           208845         10490445  4.2BSD   2048 16384    1 # /
    b:          2104515         10699290    swap
    c:         80293248                0  unused
    d:          4209030         12803805  4.2BSD   2048 16384    1 # /usr
    e:           208845         17012835  4.2BSD   2048 16384    1 # /tmp
    f:          4209030         17221680  4.2BSD   2048 16384    1 # /usr/local
    g:          2104515         21430710  4.2BSD   2048 16384    1 # /usr/X11R6
    h:          2104515         23535225  4.2BSD   2048 16384    1 # /home
    i:         10490382               63    NTFS
    j:          2104515         25639740  4.2BSD   2048 16384    1 # /var
    k:         52548993         27744255  4.2BSD   2048 16384    1 # /var/www
  > p m
  OpenBSD area: 10490445-80293248; size: 34083.4M; free: 0.0M
    #                size           offset  fstype [fsize bsize  cpg]
    a:           102.0M         10490445  4.2BSD   2048 16384    1 # /
    b:          1027.6M         10699290    swap
    c:         39205.7M                0  unused
    d:          2055.2M         12803805  4.2BSD   2048 16384    1 # /usr
    e:           102.0M         17012835  4.2BSD   2048 16384    1 # /tmp
    f:          2055.2M         17221680  4.2BSD   2048 16384    1 # /usr/local
    g:          1027.6M         21430710  4.2BSD   2048 16384    1 # /usr/X11R6
    h:          1027.6M         23535225  4.2BSD   2048 16384    1 # /home
    i:          5122.3M               63    NTFS
    j:          1027.6M         25639740  4.2BSD   2048 16384    1 # /var
    k:         25658.7M         27744255  4.2BSD   2048 16384    1 # /var/www
  >

Stejně jako s fdisk, tak i s OpenBSD disklabel partitions nechcete, aby se překrývaly (jiné než 'c' partition, která pokrývá samozřejmě vše).

Uložte vaše změny a opusťte disklabel:

  > w
  > q
  No label changes.
  newfs: reduced number of fragments per cylinder group from 13048 to 12992 to
  enlarge last cylinder group
  /dev/rwd0a: 102.0MB in 208844 sectors of 512 bytes
  5 cylinder groups of 25.38MB, 1624 blocks, 3328 inodes each
  /dev/rwd0h: 1027.6MB in 2104512 sectors of 512 bytes
  6 cylinder groups of 202.47MB, 12958 blocks, 25984 inodes each
  newfs: reduced number of fragments per cylinder group from 13048 to 12992 to
  enlarge last cylinder group
  /dev/rwd0e: 102.0MB in 208844 sectors of 512 bytes
  5 cylinder groups of 25.38MB, 1624 blocks, 3328 inodes each
  /dev/rwd0d: 2055.2MB in 4209028 sectors of 512 bytes
  11 cylinder groups of 202.47MB, 12958 blocks, 25984 inodes each
  /dev/rwd0g: 1027.6MB in 2104512 sectors of 512 bytes
  6 cylinder groups of 202.47MB, 12958 blocks, 25984 inodes each
  /dev/rwd0f: 2055.2MB in 4209028 sectors of 512 bytes
  11 cylinder groups of 202.47MB, 12958 blocks, 25984 inodes each
  /dev/rwd0j: 1027.6MB in 2104512 sectors of 512 bytes
  6 cylinder groups of 202.47MB, 12958 blocks, 25984 inodes each
  /dev/rwd0k: 25658.7MB in 52548992 sectors of 512 bytes
  127 cylinder groups of 202.47MB, 12958 blocks, 25984 inodes each
  /dev/wd0a on /mnt type ffs (rw, asynchronous, local)
  /dev/wd0h on /mnt/home type ffs (rw, asynchronous, local, nodev, nosuid)
  /dev/wd0e on /mnt/tmp type ffs (rw, asynchronous, local, nodev, nosuid)
  /dev/wd0d on /mnt/usr type ffs (rw, asynchronous, local, nodev)
  /dev/wd0g on /mnt/usr/X11R6 type ffs (rw, asynchronous, local, nodev)
  /dev/wd0f on /mnt/usr/local type ffs (rw, asynchronous, local, nodev)
  /dev/wd0j on /mnt/var type ffs (rw, asynchronous, local, nodev, nosuid)
  /dev/wd0k on /mnt/var/www type ffs (rw, asynchronous, local, nodev, nosuid)
  Let's install the sets!
...

(zpátky tam kde by jsme měli být)

4.7 - Které soubory jsou potřebné pro instalaci?

Kompletní OpenBSD instalace je rozdělena do několika samostatných setů. Ne každá aplikace potřebuje všechny sety, ale novým uživatelům je doporučováno instalovat VŠECHNY. Zde je přehled každého z nich:

Sety etc52.tgz a xetc52.tgz nejsou instalovány jako součást upgrade, ale pouze jako součást kompletní instalace. Takže jakékoliv vaše úpravy nebudou ztraceny. Musíte aktualizovat vaše /etc, /dev a /var adresáře manuálně.

Proč musím instalovat X pro mé ne-grafické aplikace?

I když neplánujete spouštění X, tak některé balíčky vyžadují knihovny nebo jiné utility z X nainstalované na vašem systému. Tyto aplikace mohou být obyvykle jednoduše uspokojeny instalací xbase52.tgz, zbytek X není vždy nutný. Mnoho lidí stále instaluje X na jejich systém bezdůvodně: Lidé občas tráví hodně času pokusy prozkoumat xbase.52.tgz a použít jen soubory, které potřebují k instalaci jejich aplikace. Tohle není jen bezúčelné, ale vede to k situaci, kterou musíte opakovat při každém upgrade což může vést k tomu, že nemusíte svůj systém aktualizovat správně a tím vytvoříte REÁLNÉ bezpečnostní problémy.

POKUD potřebujete X, tak je nainstalujte. Nezasáhne vás to více než aplikace kvůli které to potřebujete.

Nechci instalovat kompilátory

Ok, neinstalujte, ale neříkejte si, že to je kvůli "bezpečnostním důvodům". Pokud je někdo tak dobrý, že se do vašeho systému dostane, tak už je jedno jestli tam kompilátory jsou nebo ne, protože už si je může pak nainstalovat i sám. Ale compXX.tgz set je docela velký a obsahuje mnoho souborů, takže instalace nebo upgrade nějakou dobu trvá a na pomalých nebo malých systémech na tom může záležet.

Pokud se rozhodnote neinstalovat kompilátor, tak budete pravděpodobně potřebovat další systém k udržování a vytváření aktualizovaného software. Je zde mnohem více systémů, které byli kompromitovány díky nesprávné administraci než takové, kde to způsobil nainstalovaný kompilátor.

4.8 - Jak bych měl rozdělit můj disk?

Samozřejmě, že odpověď na tuto otázku se hodně liší podle toho, na co chcete váš systém použít. OpenBSD může být nainstalováno na méně než 512M, ale instalování na tak malé zařízení je něco pro pokročilé uživatele. Dokud nemáte nějáké zkušenosti, tak 4G nebo 8G velký disk je pro vás pro začátek doporučený.

Na rozdíl od mnoha jiných OS, OpenBSD vede uživatele k rozdělení jejich disku do několika partitions their disk into a number of partitions místo jedné nebo dvou velkých partitions. Je zde mnoho důvodů proč rozdělit váš disk:

Pokud má dostatek místa, tak OpenBSD instalátor defaultně nastaví tyto partitions:

Některé další nápady k rozdělení disku:

4.9 - Multiboot s OpenBSD (amd64, i386)

Multiboot je několik operačních systémů na jednom počítači a někteří tím myslí výběr OS k bootování. Toto není jednoduchá úloha! Pokud nerozumíte tomu co děláte, tak můžete skončit smazáním velkého množství dat z Vašeho počítače. Noví OpenBSD uživatelé jsou silně směřováni k začátku s prázdným diskem na samostatném počítači a praktikování zamýšlené konfigurace na ne-produkčním systému předtím, než bud, ou zkoušet multiboot konfiguraci na produkčním počítači. FAQ 14 nabízí více informací o OpenBSD boot procesu.

Použijte jednu ze čtyř primárních MBR partitions pro boot OpenBSD (tzv. rozšířené(logické) partitions nemusí fungovat).

Nezapomeňte, že Windows 7 a Vista mohou měnit velikost systémové partition: jděte do Ovládacích panelů, vyhledejte "oddíl" a spusťte systémový nástroj. Klikněte pravým tlačítkem na oddíl a v menu uvidíte, že mu můžete změnit velikost. Hlavní omezení je, že Windows Exchange File nemůže být přesunut, takže pokud potřebujete více místa, tak jej budete muset přesunout nebo vypnout.

Zde je několik možností pro multiboot:

Nastavení aktivních partitions

Toto je pravděpodobně nejvíce přehlížené a přesto občas nejlepší řešení pro multiboot. Jednoduše nastavte aktivní partition v jakémkoliv OS, který právě používáte aby to byla ta, kterou chcete použít při příštím bootu. Prakticky každý OS nabízí program pro tuto funkci; na OpenBSD je to fdisk(8), podobně pojmenované programy jsou ve Windows 9x a DOS a mnoha dalších operačních systémech. Toto může být velmi žádoucí pro OS nebo systémy, kterým hodně zabere vypnutí a následný reboot -- můžete to nastavit a spustit reboot proces, poté jít pryč, vzít si šálek kávy a přijít zpátky k nabootovanému systému způsobem, který jste chtěli -- žádné čekání na kouzelný moment k výběru dalšího OS.

Bootovací disketa

Pokud používáte počítač na kterém používáte OpenBSD nepravidelně (nebo si nepřejete aby další uživatelé počítače poznali, že se něco změnilo), tak pouvažujte o využití bootovací diskety. Jednoduše použijte jednu ze standardních OpenBSD instalačních disket a vytvořte /etc/boot.conf soubor (ano, musíte také vytvořit /etc adresář na disketě) s obsahem:
     boot hd0a:/bsd
pro bootování systému z hard disku 0, OpenBSD partition 'a', soubor s jádrem /bsd. Všimněte si, že můžete bootovat i z jiných disků s podobným řádkem: "boot hd2a:/bsd" pro bootování z třetího hard disku na Vašem systému. Pro nabootování OpenBSD, strčte disketu dovnitř, reboot. Pro nabootování jiného OS, vyndejte disketu, reboot. (také pochopitelně můžete použít tuto disketu pro vytvoření bootovacího CD)

Program boot(8) je načten z diskety a pak vyhledává a čte /etc/boot.conf. "boot hd0a:/bsd" řádek instruuje boot(8) odkud nahrát jádro -- v tomto případě, první HD, který BIOS vidí. Nezapomeňte, pouze malý soubor (/boot) je nahrán z diskety -- systém nahrává celé jádro z hard disku, takže toto přidá pouze asi pět sekund k bootovacímu procesu.

Windows NT/2000/XP NTLDR

Pro multiboot OpenBSD a Windows NT/2000/XP můžete použít NTLDR, boot loader, který používají NT systémy. Pro multi-boot s NT potřebujete kopii Vašeho OpenBSD Partition Boot Record (PBR). Po provedení instalace jej můžete zkopírovat do souboru pomocí dd(1), pomocí procesu podobnému tomuto:
	# dd if=/dev/rsd0a of=openbsd.pbr bs=512 count=1
Poznámka: toto je opravdu dobrý čas Vám připomenout, že slepé zadávání příkazů bez jejich znalosti je opravdu špatný nápad. Tento řádek nebude přímo fungovat na většině počítačů. Je ponecháno na čtenáři přizpůsobit jej jeho počítači.

Nyní nabootujte NT a umístěte openbsd.pbr na C:. Přidejte řádek podobný tomuto na konec C:\BOOT.INI:

	c:\openbsd.pbr="OpenBSD"

Když provedete reboot, tak by jste měli mít možnost vybrat OpenBSD z NT loader menu. Zde naleznete mnohem více informací o NTLDR - NTLDR Hacking Guide.

Na Windows XP můžete editovat boot informace pomocí GUI; podívejte se na XP Boot.ini HOWTO.

Programy, které většinou z toho pro Vás udělají jsou dostupné, například BootPart. Tento program může být spuštěn z Windows NT/2000/XP a umí získat OpenBSD PBR, umístit ji na Vaši NT/2000/XP partition a přidat jej do C:\BOOT.INI

Poznámka: Windows NT/2000/XP boot loader umí bootovat OS pouze z primárního hard disku. Nemůžete jej použít ke spuštění OpenBSD z druhého disku v systému.

Windows Vista

Ve Vistě Microsoft zahodil NTLDR podporu ve prospěch jejich nového Boot Configuration Data (BCD) uložiště použitého pro kontrolu boot prostředí. Protože BOOT.INI se již nadále nepoužívá pro úpravy, tak je třeba použít utilitu pro příkazový řádek bcdedit.

Jakmile je OpenBSD PBR nakopírován na Vista systémovou partition, tak je třeba použít následující tři příkazy k výběru a nabootování OpenBSD v době, kdy je systém restartován:

C:\Windows\system32> bcdedit /create /d "OpenBSD/i386" /application bootsector
The entry {05a763ce-d81b-11db-b3ec-000000000000} was successfully created.

C:\Windows\System32>

GUID, které zde vidíte 05a763ce-d81b-11db-b3ec-000000000000, je ukázáno pro ilustraci. Všimněte si vašeho GUID zobrazeného při spuštění toho příkazu, protože tato hodnota musí být nakopírována do následujících příkazů. Pouhé nakopírování GUID zobrazeného výše nebude fungovat.

Nasledující dva příkazy jsou také nutné:

C:\Windows\system32> bcdedit /set {05a763ce-d81b-11db-b3ec-000000000000} device boot
The operation completed successfully.

C:\Windows\system32> bcdedit /set {05a763ce-d81b-11db-b3ec-000000000000} path \openbsd.pbr
The operation completed successfully.

C:\Windows\system32>

Toto musí být provedeno v konzoli s administrátorskými právy. Jakmile najdete cmd.exe, tak klikněte pravým tlačítkem pro výběr položky "spustit jako administrátor".

Všimněte si absolutní cesty importovaného PBR souboru. Nepřidávejte písmeno disku, protože zde se předpokládá, že soubor je na systémové partition. bcdedit nebude mít problémy s diskem specifikovaným písmenem, ale boot manager pak nebude schopný tento soubor správně interpretovat a bude hlásit, že nemůže rozeznat nabízenou cestu.

Po rebootu bude Vista jako první v seznamu boot manageru, následovaná OpenBSD. Vybráním jedné z položek se nabootuje vybraný operační systém.

Pokud se nic neděje, tak se rozhlédněte v Ovládacíh panelech po informacíh o bootou. Pravděpodobně máte Windows boot nastaven bez prodlevy a tak nemůžete vidět boot menu. Toto můžete také využití k defaultnímu bootování OpenBSD.

Pro více informací si přečtěte bcdedit nápovědu pomocí:

C:\Windows\system32> bcdedit /?

nebo prohledáním Microsoft dokumentace a web stránky. Dobrý úvod je v tomto TechNet Frequently Asked Questions článku.

Pro ty, kterým nevyhovuje ruční konfigurace nabízí EasyBCD GUI alternativu.

Windows 7

Microsoft rozšířil BCD od vydání Vista aby umožnil více verzím Windows bootovat přes bcdedit. Díky této větší kontrole je potřeba pět příkazů pro konfiguraci multiboot prostředí s OpenBSD.

Po nakopírování OpenBSD PBR na Windows 7 systémovou partition, proveďte následující příkaz pro inicializaci nutných věcí v registrech:

C:\Windows\system32> bcdedit /create /d "OpenBSD/i386" /application bootsector
The entry {0154a872-3d41-11de-bd67-a7060316bbb1} was successfully created.

C:\Windows\system32>

Jak již bylo zmíněno předtím, {0154a872-3d41-11de-bd67-a7060316bbb1} GUID se liší podle systému. Hodnotu, kterou jste obdrželi na výstupu předchozího příkazu použijte v následujících příkazech:

C:\Windows\system32> bcdedit /set {0154a872-3d41-11de-bd67-a7060316bbb1} device boot
The operation completed successfully.

C:\Windows\system32> bcdedit /set {0154a872-3d41-11de-bd67-a7060316bbb1} path \openbsd.pbr
The operation completed successfully.

C:\Windows\system32> bcdedit /set {0154a872-3d41-11de-bd67-a7060316bbb1} device partition=c:
The operation completed successfully.

C:\Windows\system32> bcdedit /displayorder {0154a872-3d41-11de-bd67-7060316bbb1} /addlast
The operation completed successfully.

C:\Windows\system32>

Další boot loadery

Některé další boot loadery, které OpenBSD uživatelé úspěšně použili včetně GAG, Ranish Partition Manager, rEFIt a GRUB.

OpenBSD a Linux (i386)

Podívejte se prosím na INSTALL.linux, který nabízí detailní instrukce jak zprovoznit OpenBSD a Linux.

Problémy s časovými zónami

OpenBSD očekává real-time počítačové hodiny nastavené na UTC (Universal Coordinated Time). Některé jiné OS očekávají real-time hodiny nastavené na lokální čas. Samozřejmě, že toto může způsobit nějáké problémy pokud používáte oba OS na stejném počítači. Jeden nebo druhý bude muset být upraven. Více informací o tomto úkonu je v FAQ 8 - Proč je můj čas mimo o několik hodin?

4.10 - Zaslání dmesg na dmesg@openbsd.org po instalaci

Pouze pro připomenutí lidem - pro OpenBSD vývojáře je důležité sledovat, který hardware funguje a který hardware nefunguje perfektně včetně hardware senzorů, které se v počítačích nacházejí.

Citace z /usr/src/etc/root/root.mail

Pokud chcete zajistit, že OpenBSD běží lépe na Vašich systémech, tak nám prosím
dejte šanci (poté co máte Váš mail systém nakonfigurován!) a použijte něco jako:
 # (dmesg; sysctl hw.sensors) | mail -s "Sony VAIO 505R laptop, apm works OK" dmesg@openbsd.org
aby jsme viděli, které konfigurace lidé používají.  Jak vidíte,
několik informací o Vašem počítači v předmětu nebo těle zprávy nám může pomoci
ještě více.  Použijeme tyto informace ke zlepšení podpory ovladačů zařízení
v příštích vydáních.  (Proveďte toto prosím s GENERIC jádrem,
ne s vlastním zkompilovaným jádrem, to jen v případě, že nefunguje GENERIC
jádro.  Pokud máte více-procesorový počítač, dmesg výsledky GENERIC.MP
a GENERIC jader jsou vítané.)  Informace o ovladačích hardware, které z toho
získáme nám pomohou opravit existující ovladače. Děkujeme!

Ujistěte se, že pošlete email z účtu, který je schopen emaily i přijímat. Vývojáři Vás tak mohou kontaktovat pokud mají něco, co chtějí otestovat nebo změnit pro zprovoznění Vaší konfigurace. Není důležité poslat email z počítače, kde je zprovozněn OpenBSD, takže pokud ten počítač neumí přijímat emaily, tak udělejte

$ (dmesg; sysctl hw.sensors) | mail your-account@yourmail.dom
a poté přesměrujte zprávu na
 dmesg@openbsd.org

kde your-account@yourmail.dom je Váš platný emailový účet.

POZNÁMKY

Metoda popsaná výše je jednoduchá, ale pokud jste se rozhodli nekonfigurovat email na Vašem OpenBSD systému, tak stále můžete zaslat dmesg vývojářům. Uložte dmesg výstup do textového souboru.

$ (dmesg; sysctl hw.sensors) > ~/dmesg.txt
Poté přeneste tento soubor (pomocí FTP/scp/floppydisk/carrier-pigeon/...) na systém, který běžně používáte pro email. Protože dmesg výstup, který zašlete je automaticky zpracováván, tak se ujistěte, že jste zkontrolovali následující věci na alternativních email klientech/systémech:

4.11 - Přidání setů po instalaci

"Ale ne! Zapomněl jsem při instalaci nahrát jeden set!"

Někdy si vzpomenete, že OPRAVDU potřebujete comp52.tgz (nebo jinou systémovou komponentu), ale při instalaci Vás tohle vůbec nenapadlo. Dobrá zpráva: Jsou zde dvě snadné cesty, jak přidat sety po prvotní instalaci:

Pomocí upgrade procesu

Jednoduše nabootujte instalační médium (CD-ROM nebo disketa) a vyberte Upgrade (místo Install). Jakmile se dostanete k seznamu setů pro instalaci, tak vyberte sety, na které jste předtím zapomněli, vyberte zdroj a nechte je nainstalovat.

Použitím tar(1)

Instalační sety jsou obyčejné komprimované tar soubory a můžete je manuálně rozbalit z root adresáře file systému:


  # cd /
  # tar xzvphf comp52.tgz

NEZAPOMEŇTE na 'p' volbu v předchozím příkazu aby se přístupová práva souborů správně nastavila!

Běžná chyba je si myslet, že můžete použít pkg_add(1) k přidání chybějících setů. Toto nefunguje. pkg_add(1) je nástroj na správu balíčků pro instalaci software třetí strany. Pracuje se soubory balíčků a ne s tar soubory jako jsou instalační sety.

Pokud instalujete xbase set na Váš systém poprvé pomocí tar(1) a bez rebootu, tak cache sdílených knihoven musí být po instalaci aktulizována pomocí ldconfig(8). Pro přidání všech X knihoven do cache použijte:

# ldconfig -m /usr/X11R6/lib
Případně můžete prostě provést reboot a toto bude uděláno automaticky pomocí rc(8) startovního skriptu.

4.12 - Co je to 'bsd.rd'?

bsd.rd je "RAM Disk" jádro. Tento soubor může být velmi užitečný; mnoho vývojářů jej má umístěn na své root partition systému po celou dobu.

Název "RAM Disk jádro" popisuje root file systém jádra -- místo na fyzickém disku jsou utility dostupné po bootu bsd.rd v jádře a spouští se z file systému v RAM. bsd.rd také obsahuje důležité nástroje, které Vám umožňují údržbu systému a instalaci.

Na některých platformách je bsd.rd preferovaná instalační technika -- umístíte toto jádro na existující file systém, nabootujete jej a spustíte z něj instalaci. Na většině platforem, pokud máte starší verzi OpenBSD stačí přes FTP stáhnout novou verzi bsd.rd, rebootovat z ní a nainstalovat novou verzi OpenBSD bez použití jakéhokoliv výměnného média.

Zde je příklad bootování bsd.rd na i386 systému:

  Using Drive: 0 Partition: 3
  reading boot.....
  probing: pc0 com0 com1 apm mem[639k 255M a20=on]
  disk: fd0 hd0+
  >> OpenBSD/i386 BOOT 3.18
  boot> boot hd0a:/bsd.rd
. . . normal boot to install . . .

Jak je ukazáno, tak budete přeneseni do instalačního programu, but you can also drop to the shell to do maintenance on your system.

Obecné pravidlo pro bootování bsd.rd je změnit boot jádro z /bsd na bsd.rd postupném platným pro Vaši platformu.

4.13 - Běžné instalační problémy

4.13.1 - Můj Compaq rozpozná jen 16M RAM

Některé Compaq systémy mají problém, kdy celá RAM není detekována OpenBSD second stage boot loaderem správně a pouze 16M je detekováno použito OpenBSD. Toto může být opraveno buď vytvořením/editováním /etc/boot.conf souboru nebo zadáním příkazů v "boot>" promptu před načtením OpenBSD. Pokud máte počítač s 64M RAM, ale OpenBSD detekovalo pouze prvních 16M, tak příkaz, který by jste měli použít je:
     machine mem +0x3000000@0x1000000
k přidání 48M (0x3000000) po prvních 16M (0x1000000). Typické řešení, pokud máte počítač s tímto problémem, je zadat uvedený příkaz napřed v instalačním disketa/CD-ROM boot> promptu, nahrát systém, rebootovat a vytvořit /etc/boot.conf soubor s výše napsaným příkazem v něm, takže budoucí booty rozpoznají celou RAM.

Bylo také hlášeno, že ROM aktualizace toto na některých systémech opraví.

4.13.2 - Moje i386 po instalaci nebootuje

Vaše instalace vypadá, že proběhla v pořádku, ale při prvním bootu nevidíte žádné známky toto, že by se OpenBSD pokoušelo bootovat. Je zde několik běžných důvodů pro tuto situaci:

4.13.3 - Můj (starší, pomalejší) počítač naběhl, ale stojí na ssh-keygen krocích

Je velmi pravděpodobné, že Váš počítač běží dobře, ale trvá mu dokončení generování ssh klíčů. SPARCStation2 nebo Macintosh Quadra mohou potřebovat několik hodin k dokončení ssh-keygen(1) kroků. Nechte to prostě dokončit; děje se tak jen jednou po instalaci.

Uživatelé velmi pomalých počítačů asi budou chtít generovat jejich klíče na jiném počítači, umístit je do site52.tgz souboru a instalovat jej se zbytkem distribučních setů.

4.13.4 - Obdržel jsem zprávu "Failed to change directory" při instalaci

Při FTP instalaci snapshotu během -beta fáze OpenBSD vývojového cyklu můžete vidět toto:


  Display the list of known ftp servers? [no] yes
  Getting the list from 192.128.5.191 (ftp.openbsd.org)... FAILED
  Failed to change directory.
  Server IP address or hostname? 

Toto je normální a očekávané chování během této pre-release části cyklu. Instalační program hledá FTP seznam na primárním FTP server v adresáři, který není dostupný dokud nenastane release datum a proto obdržíte výše uvedenou zprávu.

Jednoduše použijte FTP mirror seznam k nalezení Vašeho oblíbeného FTP mirroru a manuálně zadejte jeho jméno když jste dotázáni.

Poznámka: Toto by jste neměli vidět pokud instalujete -release nebo z CD-ROM.

4.13.5 - Moje fdisk partition tabulka je poškozená nebo prázdná!

Příležitostně uživatel zjistí, že systém může fungovat, ale při vykonání fdisk wd0 vidí kompletně prázdnou (nebo občas nesmyslnou) partition tabulku. To je obvykle způsobeno vytvořením partition v fdisk(8) , která má offset nula sektorů místo offestu jedné stopy jak má mít (poznámka: předpokládá to i386 nebo amd64 platformu. Jiné platformy mají odlišné požadavky na offset, některé NEMAJÍ offset). Systém poté bootuje pomocí PBR, ne pomocí MBR.

I když tato konfigurace může fungovat, tak to může způsobit problém s údržbou a mělo by to být opraveno. Pro nápravu musí být file systémy na disku znovu vytvořeny od začátku (pokud ale OPRAVDU víte co děláte, tak znova vytvořit jen disklabel a MBR, čímž příjdete jen o první partition, kterou pak můžete znovu vytvořit).

4.13.6 - Nemám disketovou nebo CD-ROM mechaniku v počítači

Některé počítače na kterých lidé chtějí používat OpenBSD nemají možnost použít klasickou instalaci OpenBSD pokud nemají disketovou nebo CD-ROM mechaniku. Buď byl počítat již takto navržen (např. mnoho laptopů a strojů založených na "flash" jako Soekris a ALIX systémy) nebo bootovací zařízení selhalo nebo bylo odebráno a je těžké jej nahradit. Zde jsou některé tipy a techniky jak OpenBSD nainstalovat na tyto systémy. Pro všechny případy nezapomeňte, že počítač měl OS nainstalován i předtím a obvykle se počítalo s tim, že OS může být pře-instalován přímo na místě. Jak to bylo původně uděláno vám může poskytnout radu jak to udělat teď s OpenBSD.

4.13.7 - Při instalaci vidím, že SHA256 hash nesouhlasí!

Checksum kontroly jsou integrovány v instalačním kernelu pro souborové sety, které jsou použity pro instalaci systému.

Aktuální -release souborové sety mají všechny souhlasit s jejich uloženými checksumy.

Občas snapshoty nemusí mít uloženy správné checksumy v instalačním kernelu. Tohle se stává z různých důvodů na straně serveru, kde probíhají buildy a není to důvodem k panice pri použítí vývojových snapshotů. Pokud z toho máte obavy, tak si počkejte na příští snapshot.

4.14 - Přizpůsobení instalačního procesu

siteXX.tgz soubor

OpenBSD instalační/upgrade skripty umožňují výběr uživatelsky vytvořených setů nazývaných "siteXX.tgz", kde XX znamená release verzi (např. 52). siteXX.tgz set je stejně jako ostatní sety gzip(1)em komprimovaný tar(1) archív zakořeněný v '/' a je rozbalován jako jiné sety s volbami xzphf. Tento set se instaluje jako poslední po všech ostatních setech.

Tento set umožňuje uživateli přidat a/nebo přepsat soubory instalované 'normalními' sety a upravit tak instalaci nebo upgrade.

Můžete také vytvořit a použít hostname-specifické instalační sety, které jsou pojmenovány siteXX-<hostname>.tgz, například "site52-puffy.tgz". Toto umožňuje snadné přizpůsobení podle hostnames, upgrade nebo obnovení po nějáké katastrofě.

Některé příklady použití siteXX.tgz souboru:

install.site/upgrade.site skripty

Jako poslední krok v instalačním/upgrade procesu se skripty dívají do root adresáře nově instalovaného/upgradeovaného systému na install.site nebo upgrade.site podle aktuálního procesu a spouští tyto skripty v prostředí chroot vzhledem k instalovanému/upgradeovanému systémovému rootu. Nezapomeňte, upgrade se provádí z nabootovaného file systému, takže Váš cílový file systém je aktuálně připojen do /mnt. Ovšem díky chroot mohou být Vaše skripty napsány jakoby běželi v "normálním" rootu Vašeho file systému. Protože jsou tyto skripty spouštěny poté, co jsou všechny soubory nainstalovány, tak již máte většinou k dispozici plně funkční systém (ovšem v single user módu) když vaše skripty běží. Nezapomeňte, že fungujete na minimálním jádru a ne všechny features jsou dostupné. A díky omezenému místu mohou věci, které fungují nyní přestat fungovat v budoucnu.

Nezapomeňte, že install.site skript má být v siteXX.tgz souboru a upgrade.site skript má být umístěn v root adresáři před upgrade nebo může být umístěn v siteXX.tgz souboru.

Skripty mohou být použity k mnoha věcem:

Kombinace siteXX.tgz a install.site/upgrade.site souborů nabízí uživatelům široké možnosti kustomizace bez nutnosti vytvářet jejich vlastní upravené instalační sety.

Poznámka: pokud budete provádět instalaci z http serveru, tak budete potřebovat přidat Váš site*.tgz soubor(y) do souboru index.txt ve zdrojovém adresáři aby se ukazovali v seznamu jako možnost k výběru při instalaci. Toto není nutné pro FTP nebo jiné instalace.

4.15 - Jak nainstaluji více podobných systémů?

Zde jsou některé nástroje, které můžete použít v případech, kdy chcete instalovat více podobných OpenBSD systémů najednou.

siteXX.tgz a install/upgrade.site soubory

Podívejte se na předchozí část.

Obnovení z dump(8)

Na většině platforem boot média obsahují restore(8) program, který může být použit k obnovení backupu udělaného pomocí dump(8). Takže můžete nabootovat z floppy, CD nebo bsd.rd souboru, poté fdisk, disklabel a restore požadovanou konfiguraci z pásky nebo jiného média a nainstalovat boot blocks. Více informací zde.

Klonování disků

Bohužel zde nejsou žádné klonovací programy, které mají povědomí o FFS a uměli by udělat obraz pouze aktivního diskového prostoru. Většina hlavních řešení zachází s OpenBSD partition jako s "generic" partition a mohou udělat obraz celého disku. To často splní Váš cíl, ale obvykle s velkým množstvím zbytečně zabraného prostoru -- prázdná, 10G /home partition bude potřebovat 10G místa v obrazu, i když v ní není ani jeden soubor. Sice můžete typicky nainstalovat obraz na větší disk, ale nebudete schopní přímo použít volné místo a nebudete mít možnost nainstalovat obraz na menší disk.

Pokud je to akceptovatelná situace, tak dd příkaz udělá co potřebujete, umožní Vám kopírovat disk na jiný, sektor po sektoru. Toto nabízí stejnou funkčnost jako komerční programy, ale bez poplatků.

4.16 - Jak získám dmesg(8) pro nahlášení instalačního problému?

Když nahlašujete problém, tak je kriticky důležité přiložit kompletní systémový dmesg(8). Nicméně většinou když tohle potřebujete, tak je to proto, že systém nepracuje správně nebo nejde nainstalovat, takže nemusíte mít disk, síť nebo jiné zdroje, které potřebujete pro zaslání dmesg na odpovídající mail list. Přesto jsou zde jiné možnosti:

[FAQ Index] [Do sekce 3 - Začínáme s OpenBSD] [Do sekce 5 - Sestavení systému ze zdrojů]


[back] www@openbsd.org
$OpenBSD: faq4.html,v 1.44 2012/11/05 08:22:12 ajacoutot Exp $